cz |  
Víno pro zdraví
Víno a bobule

Zdroje resveratrolu

Studie o zdravotních účincích flavonoidů obsažených ve víně přinesly i nový pohled na víno. Od 80. let se studiu fenolických látek, zvláště stilbenů, jehož představitelem je i resveratrol, zabývalo mnoho zahraničních i tuzemských pracovišť. Fenolické látky tvoří ve víně velkou a komplexní skupinu sloučenin. Nejvíce studovanou sloučeninou z této skupiny je resveratrol (3,4´,5 - trihydroxystilben). Resveratrol se nachází v celé řadě rostlin (8).

Přírodní zdroje resveratrolu
Resveratrol byl prvně izolován z podzemní části kýchavice velkokvěté. Resveratrol byl dále nalezen ve více než 72 rostlinných druzích, které patří systematicky do 31 rodů a 12 čeledí (je pochopitelné, že se zdokonalováním analytických metod počty rostlinných druhů obsahujících resveratrol zvyšují). Řada těchto rostlin je běžnou součástí lidské diety, např. vinné hrozny (a z nich víno jako nápoj), řada druhů zeleniny a ořechy (např. arašídy). Poměrně bohatým a rozšířeným zdrojem resveratrolu jsou právě hrozny révy vinné. Střední koncentrace resveratrolu v červených vínech je cca 2 – 6 mg/l, v bílých vínech je jeho koncentrace nižší, cca 0,2 – 0,8 mg/l. To znamená, že 1mg resveratrolu je obsažen v 0,17 – 0,50 l červeného vína. U zeleniny je množství 1 mg resveratrolu obsaženo např. ve 2,5 kg mrkve karotky, 2,2 kg čínského zelí, 1 kg kapusty hlávkové, 0,4 kg kapusty růžičkové nebo červeného zelí, 0,6 kg červené řepy nebo např. 0,5 kg podzemnice olejné (burské oříšky) a 1,1 kg čajovníku čínského (zelený čaj). Optimální je patrně kombinace konzumace zeleniny a vín, což odpovídá stravovacím zvykům Francouzů, kteří mají současně vysokou spotřebu tuků (11). Podle Kyselákové a kol. představuje červené víno v lidské výživě hlavní zdroj polyfenolických sloučenin. 0,2 l červeného vína obsahují přibližně 0,6 mg resveratrolu. Průměrný příjem resveratrolu z běžných potravin denně je asi 0,2 – 0,6 mg (8).

Resveratrol jako antioxidant je citlivý na působení vzdušného kyslíku, izolace z přírodního materiálu je proto poměrně pracná. Ostatně kauzální otázkou zůstává, proč resveratrol, jako potravní doplněk z rostlinného materiálu izolovat, když je možné hrozny révy vinné nebo zeleninu konzumovat v čerstvém stavu nebo pít víno jako nápoj (13). Současně některé zdroje uvádějí, že resveratrol je látkou nepolárního charakteru, která není rozpustná ve vodě. Víno je díky obsahu alkoholu (nepolárního rozpouštědla) vhodným médiem, a proto je v této podobě snáze dostupný (9).

Resveratrol (triviální název) je svou strukturou 3,4´,5-trihydoxystilben. Z jeho struktury je zřejmé, že mohou existovat dva geometrické isomery, trans - Ia a cis - Ib. V rostlinném materiálu se obvykle vyskytuje směs obou isomerů, většinou převažuje trans-isomer. Resveratrol se vyskytuje rovněž ve formě glykosidů (jsou známy trans- i cis-isomery) a také jsou v rostlinném materiálu přítomny oligomery (přesněji dehydrooligomery) resveratrolu, tzv. konstitutivní stilbeny, které jsou oxidační produkty resveratrolu (15).

resveratrol.jpg
Zdroj: Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., Křísa B.: Chem. Listy 95, 603 (2001)

Funkce resveratrolu v rostlině
Resveratrol lze zařadit mezi fytoalexiny, což jsou sekundární metabolity rostlin, které se začnou tvořit nově nebo ve zvýšené míře jako odpověď na stres (mechanické poškození, UV záření, ozon) nebo po napadení rostliny nepatogenními nebo avirulentními bakteriemi, viry či houbami. Je pravděpodobné, že ve zralých hroznech je syntéza trans-resveratrolu nebo jeho glykosidu nějakým způsobem iniciována. Jedním z faktorů je i uvedené mechanické poškození slupky bobulí, které indukuje i u neinfikovaných hroznů syntézu fytoalexinů, zřejmě jako preventivní ochranu před napadením plísněmi. Předpokládá se, že zdrojem trans-resveratrolu ve víně (jako nápoji) jsou polyfenolické sloučeniny (konstitutivní stilbeny) extrahované ze slupek bobulí, zbytků třapin a stonků, ze kterých vzniká trans-resveratrol během dalších procesů (12).

Zdroje:
(8) Kyseláková M., Balík J., Veverka J., Tříska J., Vrcholová N., Totušek J., Lefnerová D.:Vinařský obzor 7-8, 357 (2003)
(9) http://cs.wikipedia.org/wiki/Víno_a_zdraví
(11) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., Křísa B.: Chem. Listy 95, 602 - 603 (2001)
(12) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., Křísa B.: Chem. Listy 95, 604 - 605 (2001)
(13) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., Křísa B.: Chem. Listy 95, 606 (2001)
(15) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., Křísa B.: Chem. Listy 95, 602 - 603 (2001)

Víno má pozitivní vliv na zdraví. Ale proč…

Prospívá víno zdraví či ne? Má pozitivní vliv na krevní oběh, lze jeho mírnou konzumací snížit pravděpodobnost ... více

Diabetikům s poruchami erekce může pomoci červené víno

Jen v České republice trpí cukrovkou více než ... více

Resveratrol a zdravý životní styl

Resveratratrol byl poprvé izolován z červeného vína a označen... více

Archiv aktualit
V "Diskuzním fóru" se můžete odborníka zeptat na to, co Vás ve vztahu ke svému zdraví zajímá. Odpovědi na nejčastější otázky budou dostupné k přečtení všem zájemcům.

připravujeme
Jak jste se o www.vinoprozdravi.cz dozvěděli?
  • Z článků v tištěných médií (31,44%)
  • Od lékaře (4,12%)
  • Z bannerové reklamy na internetu (2,58%)
  • Z textové reklamy na internetu (15,98%)
  • Od známého (10,31%)
  • Z jiného zdroje (35,57%)