cz |  
Víno pro zdraví
Víno a bobule

Cévní a srdeční systém

jiri-vitovec.jpg

prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc. je od roku 2002 přednostou 1.interní kardioangiologické kliniky LF MU FN U sv. Anny v Brně. Je členem International Society of Cardiovascular Pharmacotherapy, Fellow of European Society of Cardiology – FESC, České kardiologické společnosti – člen výboru, předsedou výboru PS “Srdeční selhání“, člen výboru PS Kardiovaskulární farmakoterapie, České společnosti pro hypertenzi (ČSH) – člen výboru, České lékařské akademie. Jeho výzkumným zájmem jsou oblasti kardiovaskulární farmakologie, srdeční selhání, srdeční transplantace, ICHS, hypertenze. Je autorem 22 knih, více než 20 zahraničních odborných článků a více než 200 článků českých, připravil více než 300 přednášek.

„Víno z rukou kardiologa je lék proti infarktu!“

Jiří Vítovec

Cévní a srdeční onemocnění

Do dnešního dne bylo publikováno několik stovek prací o pití alkoholu a jeho vlivu na zdravotní stav, které vesměs svědčí o tom, že mírná konzumace alkoholu skutečně snižuje nejen riziko srdečního infarktu, ale i úmrtnost na něj. Z výsledků těchto studií vyplývá snížení rizika srdečního infarktu o 30 – 80 % (22, 42).

V moderní vědě otázku příznivého účinku pití červeného vína otevřel v roce 1819 irský lékař Samuel Black, kdy poprvé popsal fenomén následně proslavený pod názvem „francouzský paradox“. Tímto termínem je označována skutečnost, že Francouzi – přestože konzumují velké množství nasycených tuků – trpí relativně nízkým výskytem akutních srdečních příhod. První vědecká studie vztahu mezi konzumací alkoholu a aterosklerózou byla zveřejněna v Journal of the American Medical Association v roce 1904 (7).

V listopadu 2009 vyšla překvapivá zpráva o studii prováděné po dobu 10 let ve Španělsku u 41 500 osob. Výsledky ukázaly, že nejenom pití malého, ale také velkého množství alkoholu (až 90 g/den ) snižuje riziko srdeční choroby. U mužů bylo snížení výskytu srdečního infarktu velmi významné. Další zajímavé výsledky přinesla americké studie, která se orientovala na 8 867 účastníků se zdravým životním stylem. Tito účastníci studie byli štíhlí (BMI pod 25), měli dostatečnou tělesnou aktivitu (nejméně 30 minut/den), nekouřili a jedli velmi zdravu stravu se spoustou zeleniny a ovoce, ryby, polynenasycené tuky a velmi málo tučného masa. V období 16letého sledování kleslo riziko srdečního infarktu u osob, které přiznaly pití 15,0 až 19,9 g alkoholu denně, ve srovnání s abstinenty, až o 62 %. Z této studie vyplývá, že i při zdravém životním stylu, který by již samotný mohl mít dostatečný preventivní vliv, vede pití alkoholu k dalšímu podstatnému snížení rizika srdečního infarktu (22).

Podle francouzských vědců je pravidelná a mírná konzumace vína také způsobem, jak se vyhnout infarktu u lidí, které toto onemocnění už jednou postihlo. Doktor Lorgeril z francouzské univerzity v Grenoblu studoval spolu se svými kolegy účinek vína na vzorku 353 mužů středního věku (od 40 do 60 let), kteří měli jeden infarkt za sebou. Muži, kteří konzumovali dvě skleničky vína denně, na rozdíl od abstinentů snížili riziko druhého infarktu o 50 % (13).

Mezi stárnoucími muži, tedy již po padesátce, narůstá nejen riziko srdečních a cévních onemocnění, ale i riziko rakoviny prostaty. Každoročně u nás přibývá více než 3 100 nových případů rakoviny prostaty a přes 1 300 mužů na rakovinu prostaty umírá. Od konce sedmdesátých let se výskyt rakoviny prostaty i úmrtnost na toto onemocnění zhruba ztrojnásobily. Přitom neznáme účinná preventivní opatření nebo preparáty, které by riziko karcinomu prostaty snížily. Nepochybně tedy nelze ignorovat uvedené poznatky o účincích látek obsažených ve víně již proto, že taková pomocná a současná prevence kardiovaskulárních onemocnění i rakoviny prostaty bude pro muže přijatelná a přirozenější než jakékoli umělé preparáty v tabletách. Víno poměrně ideálně naplňuje požadavky kladené na přirozenou prevenci. Je v doporučených dávkách netoxické, dostupné a relativně levné, konzumovatelné perorálně jako nápoj, obecně pro širokou veřejnost přijatelné, má příznivý efekt u více častých onemocnění a jsou známy mechanismy jeho působení i uvedených příznivých účinků. (23)

V knize Víno na zdraví (2010) prof. MUDr. Milan Šamánek, Dr.Sc., FESC a doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. mimo jiné uvádějí, že americká kardiologická společnost jednoznačně prokázala, že podíl úmrtnosti všech žen na srdeční infarkt od roku 1984 překračuje počet úmrtí u mužů. Úmrtnost žen na srdeční a cévní onemocnění v České republice je rovněž již po několik let vyšší než u mužů. V roce 2008 to bylo o celých 10 %. K vyšší úmrtnosti žen než mužů přispívá mj. jejich delší doba života. Prodlužuje se tedy i délka života zejména v období menopauzy, kdy je počet onemocnění na srdeční infarkt, ale také na cévní choroby nejvyšší. Dalším faktorem, který může způsobit vyšší úmrtnost žen, je změna jejich životního stylu, jenž se stále více podobá životnímu stylu mužů. Zejména stoupá hladina stresu, ženy více kouří a většinou se pohybují méně než muži. Rizikovým faktorem srdečního infarktu u žen je též dlouhodobé používání antikoncepce. Střídmé pití alkoholu chrání proti vzniku onemocnění srdce a cév všechny ženy bez ohledu na věk. (5)

Resveratrol ovlivňuje metabolismus lipidů (potlačuje LDL cholesterol a zvyšuje HDL "dobrý" cholesterol) a inhibuje srážení krevních destiček (4). To hraje příznivou roli proti vzniku aterosklerózy, která bývá jednou z příčin ucpávání cév. Zároveň tím, že zvyšuje podíl HDL cholesterolu, brání vývoji srdečně cévních chorob.

Výzkumy Davida Sinclaira z bostonské Harvard Medical School naznačují, že klíčem pro prodloužení života je zvýšení aktivity genu SIRT1, jehož aktivitu v lidských buňkách až 13x zvyšuje právě polyfenol obsažený ve víně. Podle něj resveratrol zpomaluje stárnutí buněk srdce a mozku, jež jsou obzvláště citlivé k degeneraci v pokročilejším věku. V září 2003 představil výsledky svého výzkumu na kongresu ve Švýcarsku a v diskuzi na otázku, zda zvýší svou spotřebu červeného vína, odpověděl: „Já jsem zvýšil svou spotřebu červeného vína na potřebnou úroveň dávno před tím, než jsem došel k tomuto objevu.“(6)

Kardiolog doc. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, MBA zastává k pití vína tento názor: „To je tisíciletími prověřená záležitost. U mužů by to mělo být 3 dcl vína denně, u žen asi 2 – 3 dcl. Není dobré pít častěji než pět dní v týdnu. Pití ovšem doporučuji jen zdravým lidem.“ (7, 42)

Zdroje:
(4) cs.wikipedia.org/wiki/Resveratrol
(5) www.znovin.cz/article.asp?nDepartmentID=162&nArticleID=483&nLanguageID=1
(6) www.osel.cz/index.php?clanek=406
(7) Le Cigarete and Vin Style 49, 3 (2009)
(13) http://www.vinoazdravi.cz/index.php?soubor=vliv_vina_na_lidske_organy#cevni_a_srdecni_onemocneni
(22) Šamánek, M., Urbanová, Z.: Víno na zdraví, Agentura lucie, spol. s r. o., Praha, 55 - 58 (2010 )
(23) www.znovin.cz/article.asp?nDepartmentID=162&nArticleID=206&nLanguageID=1
(42) M. Táborský, P. Ošťádal, M. Petřek, P. Heinc, J. Václavík, M. Lazárová, J. VítovecMáme v současné době dostatek důkazů o kardioprotektivním efektu konzumace mírného množství vína na kardiovaskulární onemocnění? Kardiol rev 2010; 12(4): 192–196

Víno má pozitivní vliv na zdraví. Ale proč…

Prospívá víno zdraví či ne? Má pozitivní vliv na krevní oběh, lze jeho mírnou konzumací snížit pravděpodobnost ... více

Diabetikům s poruchami erekce může pomoci červené víno

Jen v České republice trpí cukrovkou více než ... více

Resveratrol a zdravý životní styl

Resveratratrol byl poprvé izolován z červeného vína a označen... více

Archiv aktualit
V "Diskuzním fóru" se můžete odborníka zeptat na to, co Vás ve vztahu ke svému zdraví zajímá. Odpovědi na nejčastější otázky ohledně FitLine budou dostupné k přečtení všem zájemcům.

připravujeme
Jak jste se o vinoprozdravi.cz dozvěděli?
  • Z článků v tištěných médií (29,17%)
  • Od lékaře (5,83%)
  • Z bannerové reklamy na internetu (4,58%)
  • Z textové reklamy na internetu (15,83%)
  • Od známého (10,83%)
  • Z jiného zdroje (33,75%)