cz |  
Víno pro zdraví
Víno a bobule

Červené a bílé víno

Resveratrol a jiné polyfenoly obsažené ve víně
Resveratrol patří do skupiny fenolických látek, které vznikají ve slupkách bobulí jako přirozená ochrana proti plísním. Kromě fungicidní funkce slouží rostlině i jako ochrana před UV zářením a jako antioxidant. Obsah ve víně bývá udáván v rozmezí 0,1 - 8 mg/l (9). V procentuálním vyjádření slupky modrých odrůd obsahují více resveratrolu a fenolických látek než odrůdy bílé. Roli v obsahu fenolických látek hrají půdní podmínky, délka slunečního svitu a vliv stresových podmínek. Obsah fenolických látek ovlivňuje i technologie zpracování hroznů a školení vína (8). Nesmíme však zapomenout vzít do úvahy ani odrůdu, dobu sklizně hroznů a další faktory, které obsah resveratrolu ve víně ovlivňují.

Resveratrol je jen jedním z mnoha bioaktivních polyfenolů. K dalším patří quercetin (antioxidační, protizánětlivé a protisrážlivé účinky), katechin (antioxidační účinky), genistein, apigenin, luteolin a další (mnohdy dosud neprozkoumané) (9).

Koncentrace resveratrolu v červených a bílých vínech
Střední koncentrace resveratrolu v červených vínech je cca 2 – 6 mg/l, v bílých vínech je jeho koncentrace nižší, cca 0,2 – 0,8 mg/l. To znamená, že 1mg resveratrolu je obsažen v 0,17 – 0,50 l červeného vína (11). Podle Kyselákové a kol. představuje červené víno v lidské výživě hlavní zdroj polyfenolických sloučenin. 0,2 l červeného vína obsahují přibližně 0,6 mg resveratrolu (8).

Důvodem, proč je v červeném víně více antioxidantů, je fakt, že se při výrobě červeného vína ponechává slupka hroznu po určitou dobu fermentovat. Je to právě vinná slupka, která obsahuje flavonoidy. Bílé víno nezůstává při fermentaci na slupkách, a proto v něm flavonoidy scházejí. Množství flavonoidů ovšem nezávisí zcela a pouze na barvě vína a technologii zpracování vinných hroznů, ale je ovlivněno také půdou, na které hrozny vyrostly, a na dalších faktorech, jako je např. filtrace vína. Filtrací vína se může odstranit 50 až 70 % flavonoidů. Množství fenolových látek koreluje s množstvím taninu ve víně. Čím větší množství taninu víno obsahuje, tím větší množství polyfenolů v něm lze prokázat. Také suchá vína obsahují více flavonoidů než vína méně suchá.

Přes jednoznačný názor, že pití malého množství jakéhokoliv alkoholu, především však vína, má příznivý dopad na vznik a rozvoj aterosklerózy, a tím i na srdeční infarkt a mozkovou mrtvici, zůstává stále otevřena otázka, jestli je skutečně pití červeného vína prospěšnější než pití vína bílého. Bílé na rozdíl od červeného vína má pouze minimální množství polyfenolů a jeho antioxidační kapacita je ve srovnání s červeným vínem velmi nízká. Antioxidantů epikatechinu a quercetinu je v červeném víně desetkrát více než v bílém (20).

Porovnání obsahu resveratrolu v červených vínech z různých oblastí světa a regionů v České republice
Kyseláková a kol. porovnávali sedm modrých odrůd ve čtyřech vinařských oblastech (Velké Pavlovice, Strážnice, Znojmo, Brno) ve třech ročnících 1999 – 2001. Obsah resveratrolu v moravských červených vínech se pohyboval v některých ročnících a oblastech mezi 2 – 3 mg/l a je nejen srovnatelný, ale v některých případech vyšší než uvádějí zahraniční prameny.

Oblast - region Koncentrační rozmezíresveratrolu (mg/l) Literatura
Austrálie 1,47 Goldberg et al. 1995
Kalifornie 1,47 Goldberg et al. 1995
Kanárské ostrovy 1,5 - 4,5 Rodríguez-Delgado et al. 2002
Střední Evropa 3,26 Goldberg et al. 1995
Francie 3,66 Goldberg et al. 1995
Itálie 1,76 Goldberg et al. 1995
Jižní Amerika 1,21 Goldberg et al. 1995
Španělsko a Portugalsko 1,64 Goldberg et al. 1995
Most 1,8 - 3,6 Hanzlíková et al. 2001
Velké Žernoseky 1,8 - 3,5 Hanzlíková et al. 2001
Litoměřice 3,5 - 6,7 Hanzlíková et al. 2001
Roudnice n/Labem 6,3 - 9,1 Hanzlíková et al. 2001
Čejkovice 2,9 - 5,1 Hanzlíková et al. 2001
Mikulov 1,3 - 1,5 Hanzlíková et al. 2001
Velké Pavlovice (1999) 0,05 - 7,83 Totušek et al. 2000
Velké Pavlovice (2000) 0,97 - 6,0 Tříska et al. 2002
Velké Pavlovice (2001) 1,23 - 3,98 Tříska et al. 2002
Strážnice (1999) 0,15 - 1,72 Totušek et al. 2000
Strážnice (2000) 4,90 Tříska et al. 2002
Strážnice (2001) 0,66 - 3,16 Tříska et al. 2002
Znojmo (1999) 0,6 - 5,57 Totušek et al. 2000
Znojmo (2000) 1,38 - 4,0 Tříska et al. 2002
Znojmo (2001) 2,29 - 3,32 Tříska et al. 2002
Brno (1999) 0,08 - 2,56 Totušek et al. 2000
Brno (2000) 1,08 - 1,11 Tříska et al. 2002
Brno (2001) 2,61 - 2,63 Tříska et al. 2002

To dokumentuje nezanedbatelný význam moravských vín jako možného zdroje zdraví prospěšných látek (8, 17).

Zdroje:
(8) Kyseláková M., Balík J., Veverka J., Tříska J., Vrcholová N., Totušek J., Lefnerová D.:Vinařský obzor 7-8, 357- 358 (2003)
(9) http://cs.wikipedia.org/wiki/Víno_a_zdraví
(11) Šmidrkal, J., Filip V., Melzoch K., Hanzlíková I., Buckiová D., Křísa B.: Chem. Listy 95, 602 - 603 (2001)
(17) http://www.vinoazdravi.cz/index.php?soubor=vliv_podle_druhu_vina
(20) http://www.wineofczechrepublic.cz/6-2-cervene-a-bile-vino-cz.html

Víno má pozitivní vliv na zdraví. Ale proč…

Prospívá víno zdraví či ne? Má pozitivní vliv na krevní oběh, lze jeho mírnou konzumací snížit pravděpodobnost ... více

Diabetikům s poruchami erekce může pomoci červené víno

Jen v České republice trpí cukrovkou více než ... více

Resveratrol a zdravý životní styl

Resveratratrol byl poprvé izolován z červeného vína a označen... více

Archiv aktualit
V "Diskuzním fóru" se můžete odborníka zeptat na to, co Vás ve vztahu ke svému zdraví zajímá. Odpovědi na nejčastější otázky budou dostupné k přečtení všem zájemcům.

připravujeme
Jak jste se o www.vinoprozdravi.cz dozvěděli?
  • Z článků v tištěných médií (31,44%)
  • Od lékaře (4,12%)
  • Z bannerové reklamy na internetu (2,58%)
  • Z textové reklamy na internetu (15,98%)
  • Od známého (10,31%)
  • Z jiného zdroje (35,57%)